29.1.2009 Po pár hodinách zklamání přišla zase radost, a to po tom, co se nedorozumění ohledně zrušené letenky přeměnilo v obnovení původní letenky. Tudíž mne v únoru můžete očekávat. Nevím co tím jeden chlapec myslel, ale vyjádřil se takto: "Chlapy v Lomnici nad Popelkou...dávejte si pozor blíží se něco nepopsatelného". Nechci se opakovat, to že tluču do hlavy statistiku a další mazce, to je známá věc. Daleko více se s vámi chci podělit s tím, jaké výhody přináší mezinárodní přátelství. Ti co si tento text díky translate.googlu překládají do angličtiny se teď budou smát, ale hlavně maminka bude mít radost. Před několika lety jsme začali sbírat magnetky, a kamkoli někdo z naší famílie jede, musí dovézt magnetku (největší sbírku má zaslouženě samozřejmě Zuzáč). No ale páč svět je velkej (relativně), tak jsem přistoupila na pravidlo, že k nim budeme moci přidávat magnetky i takové, které nám někdo z určitého místa dovezl, i když jsme tam nebyli (ale někdy třeba budeme). Takže maminko, do sbírky přibude London a jedna z Číny. Včera jsem papala jednu zvláštní sušenku z Taiwanu (to si kamarád nechal poslat FeDexem) a z Ugandy jsem dostala úžasnou kabelku. A to je pro dnešek vše přátelé, zítra je velká graduation párty, tak doufám, že se jí taky jednou dočkám. Ale to budu muset v této budově viz níže nachodit ještě nějakej ten kilometr :-))))
26.1.2009 Tak jak bylo řečeno, nikam se nejelo a na zatku doma se sedělo :-) Luštila jsem celý víkend statistiku :-((( V pátek jsme si udělali fajn večer na koridoru, sešla se tu snůžka národností, číňani uvařili opravdu ale opravdu zvláštní kombinaci. Indický kámoš, který mi po skypu sdělil, že se přestěhoval k nám na Haarweg, po krátké konverzaci jsme zjistili, že paří o pár pater nademnou :-) Jedním okem jsem sledovala ME v krasobruslení, to je tak jedinej sport, na kterej dokážu zírat, ale jak sem řekla, jenom jedním okem. Taky jsem se přemlouvala, že konečně vyrazim do bazénu, no ale dopadlo to tak, že jsem se po úklidu vydala s kámošem na kolo do nedalekého okolí, prozkoumat taky terén. A zítra zase pondělí, ojojoj, toto letí :-)
21.1.2009 Od minulého příspěvku nás dělí 10 dní, a copa že se stalo? Tak kromě té hory učení, které nestíhám za a) pobírat b) sledovat c) načíst a zapamatovat, tak je to fajn. V pátek Zuzáč vyrazil do Nijmegenu, což je nedaleko, po půl roce jsem viděla kámoše studujícího ve Španělsku s jeho sladkou Italkou, kdybych zůstala déle, tak se i španělsky naučim :-))) Dneska jsem měla trénink v rámci "train the trainer", ve smyslu, že Zuzáč dával trénink ostatním a bylo to supeeer. Nejen, že mi z hlavy neutekly myšlenky jako minule, ale co je důležité: odezva super. No a hlavně, na zábavu jako když Zuzáče užije, takže až posháním matroše na všemožné tréninky, hry atd., tak je budete moct se mnou pošérovat. Jojo, škola hrou, to je moje :-))) A když se dneska naučíme statistiku a zítra přečteme hromadu článků, tak si o víkendu uděláme výlet za bulharským a českým kamarádem a po půl roce získaném kontaktu na slovenské příbuzenstvo do Hagu!!!! Wow. No ale jak to tak po včerejším večeru vypadá, tento vikend to nebude. Zuzáč měl takovou radost, že si rozdělal darované šery a sťal se jako duha. A co vy, čtenáři, nenudíte se tu trošku??? Odezva by pomohla :-)
11.1.2009 Páteční akce, novoroční párty na půdě university byla skvělá. Takhle kalit ve škole, to se vám poštěstí málokdy. Víkend byl studijní, protože to pravé peklo již začalo. Nemáte někdo radu jak číst rychlejc???
5.1.2009 Tož po 11ti hodinové cestě se zastáfkou v Praze vás opět zdravím z Holandu. Je neskutečné jak je svět malej, když se v letadle potkáte se známou tváří (Peťka z AI). V jednom bárku v Praze jsem zažila nejhroznější obsluhu svého života, no aspoň se ten pošuk předved před italem a španělem, se kterými jsem tam seděla. Po 2týdenní výluce anglického jazyka jsem mluvila jak tatar, tak se to snad brzo zlepší :-) V noci jsme dojeli do Wagu, kde pršelo a bylo relativně teplo, no ale do rána stačilo napadnout na zdejší poměry docela dost sněhu. Takže jízda na kole byla ráno docela zajímavá. Jak když jede člověk v písku. Až zas začne mrznout, to teprf bude sranda. Ty české mrazy vám nezávidím, tady to asi nehrozí :-) Mno po dnešní zkušenosti - hrozí :-))))) Zima jak v tanku.
S novou, třetí periodou tu máme další předměty a to tyto :
Quantitative research methodology and statistics (SPSS)
Consumer behaviour v SPSS
Train the trainer
4.1.2009 Čtrnáct dní doma uteklo relativně pomalu, parádně jsem si je s vámi všemi užila a těším se na další návštěvu. Já vás/vy mě :-) Jako na potvoru zasněžilo pořádně až dnes. Takže se loučím z Čech a pokud se letadlo odlepí v tomto počasí od země, tak večer už budu ve Wageningenu. Páčko.
31.12.2008 A tak co si budem přát do nového roku, ať nás optimisté obklopují, zdraví nám přeje, studium zdárně brzo ukončíme, a ať potkáváme spoustu dalších nových milých lidiček, co po světě běhají. Ke štěstí stačí málo, tak se radujte z toho co máte. Dnes poslední den v roce pořádně zapijte, a po Novém roce Zuzáčovi hezky napište. Do Holandu se vrací a na ten hukot se moc moc těší :-)
29.12.2008 První týden doma se lehce prokalil a prospal, a ten druhý to vypadá, že bude s čajem pod peřinou :-) Užívám si to maximálně. Sice není snížek, takže děti maj zaparkovaný pekáče doma, ale i tak procházky jsou na ty naše koblihy jako dělaný :-) Jinak jsem se ujistila, že v Čechách, a teda hlavně v Lomnici se nehorázně kalí, netušila jsem, že je to až tak strašný :-) Si přijeďte dát pauzičku do Holandu :-) Zatim čágo. Kdybych nemusela, tak se tam ani nevracim, no ale co nadělám :-(
24.12.2008 Krásné a veselé Vánoce :-) Vypadá to, že Zuzáč byl celej rok hodnej a dostal spósta dárků. Áje nadělil letenku do Amstru, to jsem zvědavá kdy dovalí, když už teď je z toho chudák v tranzu, viď :-)
21.12.2008 A sem doma :-)
18.12.2008 Moji milí, datum napovídá, že Vánoce se blíží, přitom vánoční atmosféra na mě odnikud nedýchá. Po bezesných nocích a tlačení vědomostí do mé malé hlavičky na mě zítra čeká poslední zkouška. Poslední tříhodinová akcička, kdy se zase budu moci rozvášnit :-) Jenom nechápu, jak z toho mého papísma může někdo něco vyčíst a ohodnotit. A v sobotu letííííím domů. Kóóónečně, uteklo to jako voda, 4 měsíce v Holandsku jsou ty tam, čeká na mě zaslouženej relax doma na pytli, s bramborovým salátem, pohádkama, rodinkou, kamarádama, ojojojojoj to se nedá ani popsat, jak se těším :-)
15.12.2008 Tak po týdnu odříkání a po třech hodinách čistého výplodu nad první zkouškou mám rozhodně lepší pocit než minule. Ještě 2 zkoušky a bude to v suchu. Ale je to fakt mazec. Tak držte palce a už se těším za týden, až si budu válet šunky doma v Čechách :-)))
10.12.2008 Tohle studijní volno je fakt za trest, strašnej wopruz. Už aby bylo po zkouškách. Čtení co mi nedává smysl nemá konce, ach jooooo :-(((( Mno ale teď čtu zajímavej článek (samozřejmě v rámci zkoušky na komunikační strategie) jak odmítnout sex. Hehe chudáci chlapci, taky by pro ně měli vymyslet nějakou strategii jak na nás :-) Tak co jsem vyčetla: když žena řekne ano - myslí ne. Když žena řekne ne - myslí ano. Pro feministky ano je ano a ne je ne. Účelem těchto promyšlených strategií je vyhnout se slova "ne" v odmítnutí, v čemž muži nacházejí výzvu, protože výmluva bez slůvka "ne" je v podstatě "ano" :-) Tudíž veškeré strategie používané ženami jsou veskrz nepochopeny muži. Ženy totiž považují říci "ne" za příliš prosté, proto veškerá odmítnutí bez použití tohoto slůvka je bráno jako způsob nedorozumění, které si muži stejně vykládají po svém a bez ohledu na strategické uvažování ženy se dožadují pouze toho jednoho. Ať se vám to zdá složité nebo ne, byl na to udělán výzkum a já jsem se při čtení článku velice pobavila :-))))
Pozn.: nechápu jak na mých dřívejších stránkách může být vyšší návštěvnost než na mých nových stránkách :-) Jste to VY, kteří to můžete změnit :-)
5.12.2008 Neuvěřitelné, ale je to tak. Druhá perioda (z pěti) končí, lépe řečeno končí týdny, kdy se chodilo 3x týdně do školy, z toho dva, které se strávily na cestách. Zkouškové je tady, a 2 týdny učení mám před sebou. 3 zkoušky, halda matrošů, které už nemám ani kam položit a to všechno musim nějakým způsobem nastudovat :-( Takže se na to všechno dneska jdu rozptýlit na Africkou párty, ať je nějaká motivace :-))) Tak mi popřejte, ať mě nebolej záda (z ležení), ruce (ze psaní), zadek (ze sezení) a hlava (z kalení) a hlava (ze snahy se učit). To byla nostalgie při zjištění, že je dnes poslední přednáška :-( Komunikace a přesvědčování mě ke konci začlo bavit, zvlášť při té smršti youtubek s experimenty a zábavnými videi/y s reklamami/y :-) Sakra nevim jaky se tam piše i/y.
TAKY UŽ SE TĚŠÍTE NA JEŽÍŠKA???
1.12.2008 Tak nám začal poslední měsíc roku 2008, to to letí, co :-) Tady v Holandu to taky utíká a za 2 týdny už je další zkouškové :-( Přemístila jsem svého růžového mazlika (PC) do postele, což je kvůli slovníku dobrej nápad, ale stejně efektivita učení se tím nezvýšila :-( Čtení je moc, času málo, tak uvidíme co se stihne. Dnes je tady oslava Sv. Mikuláše, tak se těším jaký dárek vyfasuju (výměnou za ten můj). Hehe sice to byla velmi komorní párty (říkejme jí holandská suchopárty), ale netradiční výměna dárků byla opravdu zajímavá. Můj dárek podložky pod myš s motivem Schoenbrunu vyvolal velkou diskusi, protože se tlupa tupých holanďanů nemohla dohodnout kde tento krásný zámek je, natož kde je Vídeň. Romanticky tu pálim svíčky a když bude nejhůř, tak si zapálim prskafku :-) A už budou Vánoce, ojojoj, to budou hody :-))) A prej bude i kapr :-)
28.11.2008 Zuzáč vyrazil do kina na Bonda. Rozuměla jsem sice prt, ale jinak dobrý :-)
25.11.2008 Tak i v Holandu mrzne, nejenom že sněží, ale i mrzne. Ráno otevírám hlavní dveře a vidím, jak se místní válej s kolem po zemi. Aha, mrzne. Všechny cesty byly jak velký kluziště, takže po zjištění, že bych se mohla taky vyválet sem jela wofafrně a naštěstí se nikde nevymáchala. No ale ve škole byli omlácený skoro všichni, někdo i dvakrát. Tož tady to bude asi normální jezdit na kole za každých podmínek, protože jak jinak bych se do tý školy dostala, když se mi pěšky nechce :-) (vám by se taky 4 km nechtělo). Zavalená úkoly zase plánuju co kdy jak udělat, ale je těžký se dostat k věci. Du na to :-)
|
19.11. V pět hodin ráno jsem po dopsání úkolu zjistila, že nemám sbaleno a už jsem měla být na cestě. Během 15ti minut jsem byla a během rekordního času 25 minut jsem dojela do Ede na vlakovou zastávku, což je asi oněch 8 nebo kolik kilometrů, 10 minut před odjezdem vlaku. Když jsem slezla z kola, tak jsem myslela, že ten orgasmus budu mít ještě tejden :-) Zaparkovala jsem chrastítko do stojanu a o pár minut později seděla už ve vlaku na letiště. Na letišti jsem tak akorát stihla ujít ty kilometry, než se člověk dostane k odletové hale, koupit dárky a nevyspalá jsem usedala k okýnku. Letělo docela dost lidí, ale jako na potvoru jsem zase seděla sama :-( Po 1,5 hodině jsem se už motala po vídeňském letišti, šla jsem rovnou za nosem a vlakem se dostala do centra. Aniž bych tušila, kdy se s kámošem potkám, nemarnila jsem, koupila si mapu a vyrazila do historického centra. No jelikož nebylo jednoduché se v mapě zorientovat, na poprvé jsem centrum netrefila. Poté s mapou v ruce, bezradně hledající kudy kam, ke mně přistoupil jakýsi chlapík, který mi směle nabídl pomoc, což jsem sice ocenila (vzhledem k tomu, že to by se mi v Holandsku nikdy nestalo), ale jelikož měl trošku alkoholu ucvrnknuto, se slovy běž doleva a ukazujíc běž doprava jsem to vzdala, mapu zahodila a vyrazila. Prošla jsem snad všecky památky, chodíc a motajíc se od cedule k ceduli s nápisem něčeho známého. Tož jelikož jsem studovala turismus a mám dokonce 2 zkoušky z průvodcovství, tak jsem si i na nějaké názvy pamětihodností vzpoměla. Takže za celé odpoledne jsem stihla Stephansdom, Karlskirche, Hofburg, Operu, Hundertwasserhouse, Prater a mnoho dalších. Večer jsem to zapíchla ve Starbucksu s tím, že si mne někdo vyzvedne a když už to bylo podezřele dlouho, vyrazila jsem na základě smsky s popisem do jaké části Vídně se dostat. V tuto chvíli jsem začala po místních zjišťovat, jak se do oné části dostat. No nebylo živáčka, kterej by mi poradil. Nakonec jsem si koupila lístek a jela na místo určení. Tak a byla jsem tam. Mobil se vybil a část Vídně, Liesing, byl větší než jsem čekala. Spustila jsem na řidiče a jelikož nerozuměl, vykvákla jsem se i německy. Což mi bohužel nepomohlo. Chodila jsem uličkama sem tam, a nakonec zapadla do hospody, abych dobila baterku. Po dvou pifkách a obnovené komunikaci si mne vyzvedl kámošův spolubydla a bylo kde přespat. Myšák se dovalil až ráno, takže v posteli proběhla výměna a já vyrazila směr Brno.
20.11. Ráno už jsem valila vlakem do Brna (až pojedete taky, tak nejezděte vlakem, páč je to drahý). Tam již na mne čekal můj bulharský kamarád, kterého jsem přes rok neviděla, tož zašli jsme na kafíka, pokecali a pak lítali v centru Brna. Odpoledne přijela Martinka, moje spolubydla z Kladna, tož jsme podrbali a pak se k nám přidal ještě další kámoš. No nečekala jsem, že bude tak těžký zaplout do nějakého baru na pifko, jsme jich obešli asi 5 než jsme byli schopni se rozhodnout :-) Večer jsme popili, popapali a v jednom penzionku usínali.
21.11. Po snídani s holandským párkem, kdy ze mne paní dostala šok, jelikož jsem se osypala po jejím vyřčení "holandskej párek", jsem jí musela vysvětlovat, že jsem přijela do Čech na výlet a kolem a dokola mne honí cedule, názvy a připomínky na Holand. Chudák :-) V tramvaji šel revizor neuvěřitelnou rychlostí a my měli asi sekundu na to, aby se otevřeli dveře a zdrhli. No nehledě na to, že předešlý den jsem nestihla do tramvaje nastoupit a mezi dveřma mi zůstala jen ruka :-) Dopoledne už jsem valila směr Bratislava, bez těch hranic ani člověk nepozná, že už je zase v jiným státě a když si mě ujo Ďoďo, kterého jsem asi 15 let neviděla vyzvednul, povozili jsme se po Bratislavě, zašli na papu, pokecali a postupně vyzvedávali další sestřenice :-) No z původního plánu se vrátit do Vídně, jsem byla ukecána se vrátit do Brna na konferenci, no ale nakonec zvítězila nečekaná varianta, juknout ještě do Šenkvic. Mrtvá jsem v noci uléhala s vědomím, že brzo ráno musím zase vstávat. Celá rodinka zaspala, takže jsem se dostala v sobotu až na letiště ve Vídni.
22.11. Odtud cesta již známá, vedla vlakem zase do centra (nejezděte vlakem CAT, jelikož normální vlak je o půlku levnější). Michal se kochal v muzeu čokolády a já měla 15 minut na to, abych alespoň zjistila, kde to je. Ptala jsem se 4 lidí, a všichni zase civěly, jako by ani nebyli z Vídně. Takže jsem se na 3 hodˇky zase uklidila do Starbucksu na kafíka. Což mělo i své výhody, u stolu s výhledem do centra, odkud jsem pozorovala lidičky, kteří ve sněhové vánici a větru chodili sem a tam, přečetla 2 business spotlighty a slečna rozdávala nové příchutě kafí, které byli jako ochutnávka zadarmo. Takže jsem lupla 2 a po smsce ať dorazim k Opeře (to už jsem veděla kde je) jsem se trefila do metra a konečně se potkala s Míšou a Verčou (jako pozor, S-bahn nebo U-bahn) všecko na jedno kopyto. A nejlepší je cedule Einbahn, to není jako nádraží, ale jednosměrka. Jsem první den z toho byla úplně vyřízená, když na každé ulici byla tato značka a pokaždé jiným směrem :-) Tak teď už to samozřejmě chápu. Večer už byl procházkový v zasněženém centru, pivískem a picičkou, na vánočních trzích jsme dali svařáka a motali se v té zimě po nádherně osvětlené Vídni. Večer jsem to zalomila, a dobře udělala.
23.11. Sice pozdě, ale přece, banda vstala a vyrazilo se na zámek Schoenbrunn. Krásnej. S prohlídkou a transistorem v ruce jsme se dozvěděli historii Habsburků, nafotili spoustu fotek (i přes zákaz) a večer mrzli na vánočních trzích se svařákem v ruce. Měli to vychytaný, za 3 eura člověk pořídil svařák, zaplatil 5 a pak už bylo na něm, zda hrnek vrátí. No nekup hrnek za 2 eura :-) Večer jsme ještě zašli do centra na pifko a pak už jenom přesvědčovali každýho jak se pojede na letiště. Nakonec jsem byla ve 3 ráno vyprovozena a když se rozloučili, bezmocně jsem zjistila, že nevim kde vystoupit. Nakonec jsem našla co jsem měla, a na letiště se dostala. Tam zase celkové odhalení, jak to maj v poslední době ve zvyku, člověk se tam skoro celej svlíkne, odevzdá pásek, kterej pak zase dvě hodiny nandává zpátky,... Letadlo bylo plné, Zuzáč zase seděl u okýnka a jako na potvoru zase sama. Prostě nepobírám. Let byl super, bez turbulencí, no ale stejně se v něm blbě spí. V Holandu byl na vlakáči pod letištěm kupodivu zmatek, to bych nečekala, vlak který přijel nejel tam kam měl, a přitom už půlka lidí nastoupila, tak to nevim kam chudáci dojeli, ale Zuzáč stihnul vystoupit, když slyšel holandské chrochtání ve smyslu, že tudy vlak nejede. Dorazila jsem do Ede, kde jsem objevila pod sněhem zaváté kolo, nasedla a frčela do Wageningenu. Cestou jsem potkala ceduli, kde bylo napsáno Chrudim, tak si řikám, jak takový český město můžou mít v Holandu a když sem si to přečetla, tak je Chrudim partnerské město Bennekomu. Tož to je fajné. Pondělek jsem jaksi prospala, nýbrž a jelikož jsem padla zaživa.
To a samozřejmě mnohem více, plno nepopsatelných zážitků a situací, které mne na mém suprovém výletě provázely. Jela bych někam zas a znova. Tož příští měsíc letím domů na Vánoce :-)
19.11.2008 Tož tak se mi zas povedly zařídit neskutečné věci, tak snad to všecko klapne :-) Nejlepší bylo zjištění, že v šest ráno na vlakové zastáfce nikdo neoperuje, tudíž ještě dneska v noci jsme jeli přes 10 kilásků pro lístek :-) Mám ještě 3 hoďky, vysmahnu úkol, dokoukám seriálky a v pět ráno vyrážim. Asi na zase na kole, když už znám cestu :-) Teda ještě bych si mohla taky sbalit asi, že :-))) A když se neztratim, tak se už v poledne budu procházet Vídní. Doufám, že tam nechumelí tak jako v Čechách. Toho se tady v Holandu asi nedočkám. A jinak pozor jo, za poslední 3 měsíce co tu jsem tu zas tak moc často nepršelo. Ale vody je fšude kolem habakuk. Tak páčko, zdarko!
17.11.2008 Den boje za svobodu a demokracii (po devatenácté), jak diář píše. Pěkne jsme to oslavily, Evíku gulášek byl výbornej :-) Od minulého příspěvku se toho moc nezměnilo, připadám si jak Kája Mařík, věčný to čtenář. Vyzdobila jsem si zeď všemi úkoly, co je potřeba vykonat v průběhu roku a moc se na to těším. Po diskusi s těmi zkušenějšími jsem zjistila, že to tu nebude takovej med (samozřejmě to se dalo i tušit). Výsledky zkoušek jsou ano-ne, takže jedna znovu. Ledabyle vynechávám veškeré sociální aktivity, teda nepočítám ty, které se dějí u mne na pokoji :-) Příští týden se zase chystám na menší výlet, tentokráte do Vídně, a doufám, že se mi podaří juknout do Brna a Bratislavy :-) Tož v poslední době ze mě nepadá jinčí slovo než wopruz, ono se to ani jinak nazvat nedá, soudíc podle toho, co tahle škola ode mne očekává. No ale čím víc se učím, tím menší efektivitu to má, takže menší výlet mi snad náladu spraví :-) Přikládám fotečky z našeho projektu na Intercultural communication, sice je to už dávno, ale jak jsme vedli v rámci tohoto předmětu diskusi o Thajském národu, bude to asi nejspíš pravda, že je to lid plný úsměvu (tudíž i relaxu, zábavy a co nepočká to neuteče).
Tož první zkoušky mám za sebou, a teď se studují už další dva předměty, z níž z jedné kouká z kapsy bagr, teda z níž té jedné jsem dosud nepochopila vocotam jako de:
1. communication and persuasion
2. communication strategies in everyday life
Zní to úžasně a lákavě, taky jsem se na ně těšila, ale realitka je trošku jako bokem. Je to spíš o psychologii psychologie, což mě teda ba, ale už je na mě těch teorií moc a nestihám pobírat :-)
10.11.2008 Tož v sobotu Zuzáč dělal leklou rybu, protože byl zažraný do úžasné knížky (Funky business napořád, jak si užít kapitalismus)! Doporučuju fšem futuristům, jakým jsem se stala i já :-) Sice jsem si vyčítala, že jsem nejela s kámošem na mezinárodní den studentů, ale v neděli byl srazík s Peťou a jeho dvěma americkýma kámošema, kteří na pár dní přijeli zažít holandské šoky :-) Výlet do Rotterdamu a Hague byl zajímavý, tím spíše, že nikde žádní turisti kolem, žádné kofíky, všude jenom spousta vody. No musím říct, že jsem čekala víc :-) Akorát mě z toho chození ještě teď bolej nohy. Těšila jsem se na bulharského kámoše, ale protože jsem věděla, že v sobotu pařil, budit ho v neděli ve 4 odpoledne prostě nemělo cenu. Teda já ho budila, ale on byl ještě tuhej :-) Takže dáme srázek za týden :-) A konečně by mi moh ukázat místní moře :-) No jinak škola dobrý, ale nic extra, kdybych byla schopná číst rychlejc ty patlaniny, tak by mě to možná i bavilo :-)
8.11.2008 Třetí den zpátky v Holandu, no je to tu mazec, protože už jsem v běhu projektů a úkolů a čtení, které nestíhám. V Praze jsem si kupila užasné knížky, tak je po nocích čtu a zrovna dneska jsem se vzbudila půl hodiny po začátku přednášky. Tož Zuzáč nelenil a o půl hoďky později už seděl v lavici :-) Dnešní plán na večer se komplikoval, ale nakonec to dopadlo skvěle, s kámošem jsme popili, film skoukli a pak se rozhodli na pifko ještě skočiti. Venku hlasitá hudba hrála, což připomínalo nějakou open air párty, tak nadšeně jedeme jedeme, z jedné strany popruh, ok platí se? Z druhé strany popruh, ok platí se? A najednou ani nevím jak, drandím si to nakole uprostřed silnice, vyvalí se předemnou dav běžců... No prostě nepopsatelný pocit. Jedete juknout na párty, s vědomím že v jedenáct večer půjde o párty a odkud se vyvalí banda tak asi 500 nadšenců a vy stojíte uprostřed silnice jako trupka a všichni běží proti vám. Nezmohla jsem se na nic, než stát a balancovat, všichni ti, kteří kolem mne běželi a náraželi, asi netušili že v ohraničené zoně bude uprostřed silnice stát Zuzáč :-))) No v tu chvíli jsem si ten pocit užívala, smála se jak jelito, protože z toho davu se nedalo uniknout. Běžci přeběhli a jelo se na pifko :-)
Jináč cesta zpátky do Holandu v poho, v Praze při čekání na letadlo jsem usnula v hale, v letadle turbulence jako kráva, na letišti v Amsterdamu jsem běhala jak splašená, abych našla vlak do Wageningenu, tož zvládla jsem to skvěle, a cesta na kole na kolej s 18ti kilovou taškou taky ok. Nejlepší byla hláška kámoše po třech dnech v Čechách: "Tak co, jak je v Holandu?" A já s údivem čuměla: "V jakým Holandu?" Jako bych tu nikdy nebyla :-)))))
25.10.2008 Moji milí, je to tam, je po všem (teda za 6 týdnů zase). Je po zkouškách. No neuvěřitelně se mi oddychlo po tom dvoutýdenním civění do knížek a papírů a výpisků!!!! Taky jsem si konečně měla čas nakoupit a uvařit něco vydatnýho, tož nedostatek jsem pocítila při pohledu do zrcadla, že jsem z toho věčného študování zapoměla jíst (nebo že by zas ta lenost???). Víkend bude trošku s alkoholem v krvi, ale v rámci možností, musí se to přeci oslavit. V pondělí šupky hupky zase do školy do lavic a v úterý jupijej do Amsterdamu. Tam se přečká jedna divoká noc a pokud se z toho všeho hulení proberu, tak ve středu dopoledne budu v Praze. Prográmek na týden strávený v Čechách je už naplánovaný, tak doufám, že to všecko klapne!!! 4 denní konference v krásných Jeseníkách a poté taky výlet do rodného vidlákova!!! Těším se na všecky známé i neznámé xichtíky!!!!
22.10.2008 Ani nevím jak, ale strach ze zkoušky mě probudil sám (budík to rozhodně nebyl)! Pocity...rozporuplné, hned po ránu jsem neměla moc náladu se rozvášňovat, hledat dostupné teorie, které mi utkvěly v hlavě a aplikovat je do zadaného příkladu, tož někde sem se chytla a jinde improvizovala :-) Na další předmět do druhé periody jsem byla vyfasovat materiály, no když jsem viděla ten tisícistránkovej šanon, tak se mi chtělo brečet! Chvíli jsem tam stála jako zařezaná, přemejšlela, jestli to má cenu kopírovat. Teď se učím na další zkoušku, v pátek už mě budit nemusíte, ta je až ode 2 :-) No jináč se toho tu moc kromě učení neděje, takže se těším až bude po všem a bude se oslavovat!!! Sice nevím jestli úspěch nebo neúspěch, ale tím se budu trápit až se to dozvím :-) Rozhodně za týden už budu sedět v letadle..... kdo si mě vyzvedne na letišti???
19.10.2008 Zítra, Zuzáčova první holandská zkouška!!! Bohužel v 9 ráno, takže se obávám, že pokud se neprobudím, tak budu mít vážný problém :-)))) No ale na problémy tohoto typu jsem zvyklá z Prahy a ostatně, trénovala jsem celý studijní týden se probudit dříve než ve 12 a marně :-) No a kdyby to vyšlo, tak mi držte palce :-) Zkouška ze spotřebního chování je lehce wokecávací, tak se to zvládne! Psát romány mě natrénovali v Praze tiež, tak doufám, že to bude brnkačka :-) Ale pozor, učila jsem se jako celej tejden, jo :-)))))))))) Těším se na příspěvky do diskuse, co novýho u vás!
17.10.2008 Teplíčko, sluníčko, to se to učí.....sedmý týden končí, osmý začíná. Celý týden hnípu mezi 4mi stěnami a snažím se učit, ale stále čekám na poslední chvíli, kdy to bude největší vzrůšo. Tejden je prostě na učení moc dlouhá doba! Můj bláznivej nápad využít levných letenek se stal skutečností a za 2 týdny jsem v Čechách!!! Na 7 dní a 6 nocí mám už dokonalej plán, hlavně je v tom zařazena mazecká AIESEC konference na Moravě (vždycky to je síla), kde uvidím spoustu známých tváří a vypiju tolik pifka, že doženu 2 měsíční deficit a načerpám na další dva :-)))) Mám nepopsatelnou radost a strašně moc se těším. Tak mi držte palce příští tejden na zkouškách a s některými z vás se brzo uvidím :-)
Péťo, dám si i za tebe a neboj, až přijedeš, tak to už budu zpátky :-)
Míšo, doufám, že pilně pracuješ na plánu, co podnikneme ve Vídni. Dej vědět jak si na tom! Možná si odskočím i na Slovensko :-)
ČTĚTE: Nová rubrika - co nevíte a báli jste se zeptat: HOLANĎÁCI! Aneb jak se Zuzáč docela rozvášnil nad místním způsobem života :-)
8.10.2008 Tož jsem zjistila, že to tu strašně rychle utíká, 6 týdnů školy mám téměř za sebou a jupi jej týden volna, který budu nejspíš věnovat studiu, protože jsem doteď tak maximálně sjela všecky filmy a seriály na Internetu a dohromady udělala velký kulový :-( No studijní nálada se dostavila v pravý čas, tady to opravdu nepůjde praktikovat jako na Suchdole a zjistit v den zkoušky, co se v předmětu probralo během uplynulých měsíců :-) Chtěla bych přelouskat toliko věcí, ale to bych si kdysi nedávno musela udělat kurz rychločtení :-) Hold školitel nebyl dobrá partie :-) Příští měsíc bych ráda vyrazila na pár dní do Vídně! Myšák už se při psaní tohoto textu probral z deliria a potvrdil velkou akci :-) Jejej.... no jináč Zuzáč vyrazil na velkou řeckou párty a byl to docela hardcore :-) Podrobnosti radši někdy u pifka :-))) Tož a ve zbývajícím čase tu trošku vylepšuju svoji barumku, drandim outdoor i indoor, plavu (čvachtačka), holandskej aerobic (neni to samé jako český), chystám se na pilates a na step aerobic a wobčas posiluju (s pifkem v ruce)! Tak učení zdar a doufám, že mi zase pisnete do diskuse :-)
Tak tady Zuzáč lebedí :-)
30.9.2008 Tak jsem se vám po dlouhé době rozhodla napsat :-) Už jsem vcelku zdravá, z Čech dorazily 3 mega balíky všeho možného, taky spoustu rad a naštěstí už je vše v poho. Před podepsáním smluv jsem se rozhodla změnit svoji specializaci. Když jsem totiž zjistila co bych se musela učit za ptákoviny, kdybych u současné specky zůstala, radši jsem se přeorientovala na marketing B2C! Studia o businessu mám plný kecky, takže teď je čas podívat se taky na druhou stranu bitevního pole. Jenom doufám, že ze mě nebude žádná vědecko-výzkumná pracovnice. To ne, hezky šupky do businessu :-) Mluvila jsem taky se zdejšími členy AIESEC, no teda na to, že v Rotterdamu sídlí ústředí, tak tady bída :-) Jsou fakt jiný, prostě svoji :-) Jináč dokončujeme projekty, příští tejden prezentace, pak týden studijního volna a pak už hurá zkoušky :-) Ale povím vám co jsem se již naučila. Spotřební chování studuju ve dvou předmětech, jedno je z marketingovýho a druhý z environmentálního pohledu. Docela velká kontroverze :-))) Zatímco jedni řikaj: kupuj kupuj kupuj, druzí volají šetři šetři šetři. Docela ftipný. Ale je lepší vědět deset pohledů, než si mlít svoji jenom s jedním :-) No a další inovace jako elektrický stromy, elektronické noviny, robotická ryba, jsou moc zajímavý věcičky. Je moc příjemné konzultovat svoje zážitky s lidmi z jiných částí světa, kde jejich národy nemají uspokojené životní potřeby. Najednou zjistíte, že tyhle věcičky jsou vlastně k ničemu. Tak si važte toho co máte a buďte pyšný na to, že jste Evropani. Ju??
16.9.2008 Žádné dobré zprávy. Napadají mě myšlenky to tu zabalit. Utíkám z přednášek v záchvatu kašle, v noci nemůžu spát a koncentrace s myšlenkou na dobře odvedenou práci - nula. Zírou!!! Ale neupadám do depresí, naštěstí tělo a mysl jsou dvě různý složky jednoho celku, takže pokud nechcete, jedno nemusí ovlivňovat druhé. To je tak jediný, o co se tady můžu snažit :-) Cítit se fajn. Být přes skype v kontaktu s domovem, klábosit s kámošema a přesunout veškeré studijní aktivity až na zkouškový týden :-) No prostě dokonalej plán.
V druhé části našeho projektu jsme vyzpovídali mého indického kamaráda, a zítra už máme prezentaci :-) Škoda, že jsme nemohli zahrnout zážitky z indické večeře, která nás čeká až zítra večer :-( Ale tak všichni nemusí vědět, jak si budem bužírovat až nás z toho huby budou pálit :-) No jak jste si všimli, žádný žhavý zážitky z pařeb, jsem tu na suchu a tekutý vitamínky mi chybí :-)
11.9.2008 Strašně to tu utíká, už to je skoro měsíc, co užívám holandského života. Sice ne tak moc, protože mě stále obtěžuje moje nemoc :-( Od té doby, co jsem se v Amsterdamu nadýchala pachu trafky, nemůžu to rozdejchat a trápí mě kašel. Ale ne takovej normální kašel. Takovej jsem ještě nezažila. Vyzkoušela jsem již všechno, ale je třeba vymýšlet nové metody, protože staré již nezabírají. No už dost o nemoci. Dnes jsme pracovali na projektu s holkou z Thajska o české kultuře. No nebojte, vychválila jsem náš národ vskutku grandiozně :-) Již třetí den tu svítí slunko, což působí pozitivně na mysl i duši, avšak ten pohled, pohled z postele, by se mohl změnit :-)
Tak asi takhle se pozná pravý Čech :-))))))))
7.9.2008 Po třech týdnech se konečně po přečtení těchto řádek dovíte, co vlastně v první periodě studuju. Jak už víte, perioda má 8 týdnů. Takže abych se nenudila mám toho víc než 2 povinné předměty a oproti ostatním mám školu každej den!!! No nebudu radši používat sprostá slova k tomu, abych vyjádřila, že bych každé ránko raději prospala až do oběda :-)
1. Principles of consumer behaviour
2. Principles of environmental sciences
3. Intercultural communication
Pro ty kdo nerozumí, existuje slovník :-)
Víkend strávený na pohodu. Do učiva se budu přemáhat asi celej rok, takže v nejlepším je potřeba to zapíchnout a vyrazit ven. Ten tuberkulózni kašel už přestal. Včera jsem se přemohla a vyrazila na kolo a tím jsem měla možnost poznat taky čecháčky, konečně kluky! Dnes dem na piváska :-) Holandská párty měla taky něco do sebe, se toho zas člověk dozvěděl :-)
Jedna z budov UNI, kde Zuzáč studuje :-)
4.9.2008 Skoro slunečný den, který přes závěsy v mém pokoji není rozpoznatelný a nechává mě snít. Tímto sněním jsem zaspala na přednášku. Probudil mě pán, který mi oznámil úžasnou novinu, že už mě připíchli k internetu. Takže už můžu vesele surfovat :-) První týden ve škole už mám skoro za sebou, 3 projekty, na kterých se začíná pracovat, 3 skupiny, se kterýma se musí spolupracovat a je to teda pořádnej hukot. Příště více, nějak zrovna nemám náladu :-)
3.9.2008 Ahojda, net stále nemám a od minulého týdne se toho děje moc. Začala škola a je to fakt mazec. Jsem nemocná z toho mistního ošklivého a proměnlivého počasií Tak příště více aý najdu hacky carky.
1.9.2008 Zahájení akademického roku. Univerzita pozvala Kofiho Annana, aby jako dřívejší prezident UN zahájil nový rok ve Wageningenu. Jeho milá slova kromě jiného vyjádřila, jak na něj zdejší prostředí působí. Cituji (co sem obšlehla z plakátu vyvěšeného na našem WC): "Není potřeba, aby studenti cestovali kolem světa a objevovali kultury, protože kulturu celého světa můžeme objevovat ve Wageningenu" :-) Nebyla jsem přímo v sále, kde zahájení probíhalo, ale seděla jsem na své již druhé přednášce ve škole, kde jsme sledovali online přenos na Internetu. Takže aspoň tak. Drandíc domů z přednášky jsem viděla konvoj aut, kde očividně Kofi byl.
31.8.2008 V neděli, posledni srpnový slunečný den jsem byla v Amsterdamu, fotky dávam na Facebook, ale brzo je snad dám i na rajče. Bylo to super. Z každého coffeeshopu vála vůně trafky, každá ulice stejná díky stofce kanálů a v red hot light street na nás popukovali již nadržené ženy :-)
28.8.2008 Zuzáč nemá Internet, takže se v blízké době dozvíte velké kulové :-)
25.8.2008 Pondělní den začal hledáním budovy, kde se konal program pro master studenty prvního ročníku. Našli jsme, našli, dozvěděli jsme se zasejc milion informací, které je těžké vstřebat tak rychle. Tak abyste věděli, pokud jsem to ještě nepsala, tak zde nejsou 2 semestry, nýbrž 5 period, tudíž se tu studuje hodně intenzivně. Mají tu 39 magisterských programů, můj program má 4 specializace a každá specializace má 5 profilů. A co jsem si vybrala? Výběr byl učiněn již v březnu, a asi u toho zůstanu: program management&economics and consumer behaviour, specka management, profil marketing. V předmětech se ještě nevyznám, ale zítra se jdu poradit se study advisorem :-) Odpolko po příjezdu na mém drandítku ze školy jsem nelenila a využila dnešního krásného počasí a vyrazila na brusle. V rámci zabranění střetu s cyklisty na části hrbolaté cesty jsem balancovala v dvoumetrových kopřivách, ale kupodivu jsem to ustála, i když to bylo tak dlouhé, že mi bylo jedno, že v nich budu ležet :-) Ale jinak to byla krásná jízda. Na to, že jsem na tom stála naposled v Bulharsku, paráda :-) Večer jdeme pokalit do posledního baru na naši zázračnou žlutou kartičku za 6 euro. V Čechách řikáme pokalit tak do ranních hodin kdy se to od třetího kousku už nepočítá, tady si dáme dvojku žluté vody bez pěny a pudeme dadat :-)
24.8.2008 Prolenošenej vejkend :-) Večer jsem vytáhla paty do klubu zahrát si pool, no nikdy jsem do ruky tágo nevzala, avšak sklidila jsem úspěch po 3 koulích v díře :-) No jako bych to tušila, potkala jsem tam holandskou kámošku, se kterou jsem se seznámila v Praze na workshopu. Takže jedno pifko na ní, druhý na jejího přítele, kterej v klubu obsluhoval a na třetí ještě do jiného baru, kam jsme zapadli s grupou z introduction weeku.
22.8.2008 Konečně se zvedla nálada po prodranděném odpoledni na novém kole :-) Objevili jsme pár koutů Wageningenu, takže brzy již zde nebude co objevovat. Proto jsme se dnes vydali na výlet do Arnhemu. Spíš to byl takovej malej šoping a jelikož jsem si nepřivezla mnoho teplého oblečení, dnes jsem se opravdu vybavila. Pršelo celej den a působí to velmi depresivně, člověk by neřek, že je srpen. Tady už je takovej listopad.
21.8.2008 Tak už vám můžu oznámit tu úžasnou novinu, že po týdnu s desítkou nachozených kilometrů jsem sehnala kolo. A krásný. A jestli vám tohle nepřipadá krásný, tak to jste neviděli, na jakejch vykopávkách se tu drandí :-)
Barbeque u přístavu, ve veslařském klubu, byl zase zážitek. Po vydatné véče jsme pozorovali místní, jak se učili pádlovat, klepali jsme kosu a šup dva holanďani ve vodě. Jsou asi na léto s 17,5 C zvyklí. Ne tady v tom trenažeru, ale v Rýnu, co tu kolem teče.
20.8.2008 Noční ptáci zase vypustili denní program a zúčastnili se pouze večerních aktivit. Po neúprosném běhu po obchodech s koly jsme zašli na jednu colu, vystáli frontu ve studentském spolku na jídlo, čemuž říkají večeře a lehce popařili v dalších spolcích. Dnes je poslední den našeho ne zrovna nabitého programu, takže odpočinek do odpoledních hodin vystřídá pořádná grilovačka. Doufám teda, že nebude pršet, i když tady prší furt, takže doufat, že pršet nebude je jako doufat, že pršet bude :-) Pomalu se seznamuju s lidmi v mém koridoru. Je tu přesila Holanďanů tak si snad na ty ucha zvyknu. Kolik stojí můj pokoj na měsíc se radši ani neptejte. Nejradši bych vám to řekla, abyste se na mě začali skládat :-) Informace, že přijede Kofi Annan je potvrzena, dočetli jsme se to i na stránkách naší university (www.wur.nl) a pevně doufáme, že ho 1. září uvidíme.
19.8.2008 Tož po sportovním dnu plných aktivit nás čekal den na universitě, kde se nám během workshopu Intercultural communication snažili vysvětlit, jací holanďané jsou a jací bysme měli být mi, abychom s nimi vycházeli co nejlépe. Večerní párty už byla v duchu disko mjuzik, bohužel s lahví vína v krvi se tam moc dlouho nepopařilo :-)
Holanďani bohužel neservírují k obědu to, na co jsme zvyklí mi, zdravě se stravující Evropané. Každý den máme k obědu kus toustového chleba. Dneska jsme dostali takový sladký buchtičky, bylo jich teda málo, takže zase musíme vydržet do večeře! Vypustili jsme program, který naši mentoři zase nezorganizovali a jdeme se juknout na drandítka. Včera jsme si kupili nástěnku, abysme to tu měli hezčí :-) To je vchod do mého domečku :-)
16.8.2008 První organizovaný den. První poznatek je, že holanďani jsou suchaři. Taky jsou strašně neatraktivní (což má i své výhody). Pokusy o ftipy končí nepochopením. Nevím, kolik kilometrů během překvapivě slunečného dne jsme po městě nachodili, ale po nudném nezáživném objevování všech institucí nám úsměv na tváři vykouzlilo až zjištění, že jdeme na pifko! Večeře v menze docela šla (až na to prostředí, to teda zlatej Suchdol), ale dostavily se první zažívací problémy. Večer razíme na beer contest a pool party :-)
Správně, hned první den se dvě krásné Češky staly Miss Wageningen!!! No já vím, že byste mi to i uvěřili, ale pravda je, že každý z naší skupiny byl okorunován, abysme se odlišili od ostatních skupin. To, že na nás místní celý den koukali jak na magory nám bylo vcelku jedno :-)
Dnešní párty byli opravdu povedené. Větší wopruz sem v životě nezažila. Pivní párty byla celá v holandštině, takže když jsme velký kulový rozuměli, následovala ledová sprcha z mega stříkačky. Pivo jak voda. To si člověk těžko zvyká na patoky! Nutili nás zpívat holandské písně, přičemž každá zněla jako eine kleine Krokodile.Na další párty nás dopravili chlapci na nosičích svých úžasných kol. Vykopávky z roku raz dva tři rozpohybovaly boky maximálně našeho Etiopana a občas se mezi ním zavlnili česká těla, ale s holanďanama to ani nehlo. Jestli jsem prosím dřevo v tancování, tak to jste ještě neviděli totál dřevo! Z této párty jsme se pěšo přesunuli na pool party, kde se v bazénu cachtali místní slizkomrdky. Okolo mrtě pěny, ve které jsme se čvachtali pár hodin až jsme byli totál mokrý taky. Tož můj dojem z holandských občanů se den ode dne zhoršuje, zjišťujeme, jak nehezcí jsou to lidé na pohled (což samozřejmě nic nevypovídá nic o tom jací jsou), ale jestli pánbu tvořil lidstvo podle krajin, tak Holanďany si asi nechal jako na posledním místě!!! Tož je pět ráno, tak se radši pudu z těch všech pocitů vyspat a připravit se na sportovní den.
